„Pane Maximilliane, vaše slova mají samozřejmě velkou váhu,“ odpověděl Wilson rychle a s úctou. Pak se chladným pohledem podíval na Apolla.

Apollovi přeběhl mráz po zádech a spěšně rozvázal Wesleyho pouta. Byl ohromen tím, jak pokorný dokáže Wilson tváří v tvář Theodorovi být.

„Wesley, už je to nějaký čas.“ Theodore pokynul Wesleymu, aby se posadil, a osobně mu nalil šálek čaje. „Nebuď nervózní. P