Yvette na něj pohlédla s náznakem uznání.

Ačkoli s ní nedokázal spolupracovat tak bezchybně jako Michael, byl schopen alespoň držet její tempo. Mezi mladší generací to bylo už docela působivé.

Když si Gerard všiml Yvettina uznanlivého pohledu, jeho rty se mírně zvlnily do slabého úsměvu a v nitru se mu nevysvětlitelně rozlil pocit hrdosti.

V tu chvíli mu však z ruky vyklouzla zkumavka.

„Ach...“

A