"Děkuji vám za starost, paní Snyderová," řekl Wilson zdvořile.

"Nemusíte být ke mně tak formální," řekla Aurelia. "S Yarou jsme přítelkyně už mnoho let, takže její zeť je skoro jako můj vlastní!"

Byla nadšená, když viděla, že Wilson lék na kocovinu přijal. Křenila se od ucha k uchu a stále ho pobízela, aby se napil.

"Měl bys to rychle vypít, jinak to vystydne."

Wilson o tom příliš nepřemýšlel a př