Úleva, kterou cítila nad Tobyho zotavením, byla surově utnuta tím nedokončeným výrokem. Se smysly ve zmatku se Bailey vrhla k Tobymu a třásla jím, aby se probudil, ale silné paže ji odtáhly od postele. Musel tu větu dokončit. Její matka co!?

"Počkejte. Počkejte." zoufale prosila kohokoliv, kdo ji držel zpátky. "Moje matka, co? Co se stalo mé matce!?" křičela a oči se jí zalily slzami. Pokud byla j