Konečně nadešel ten den.

Bailey seděla nehybně jako kámen a prosila svůj žaludek, aby ji neztrapnil tím, že by ji v její svatební den přinutil zvracet.

Její svatební den... Všechno jí připadalo nereálné, ale byla tady, už oblečená a vyparáděná a čekala, až ji zavolají.

Necítila se ani trochu tak, jak si myslela, že se ve svůj svatební den bude cítit. Jakmile její družičky a rodiče vyšli ze dveří,