Kapitola 245: Je to můj přítel

Callan

Stál jsem u okna a byl jsem strnulejší, než jsem si uvědomoval. Bryce pořád stál mezi pohovkou a stolem, ale pak se svalil na gauč. Uslyšel jsem jeho hluboké zasmání.

„Ty vážně čekáš, že ti vrazím?“ Všiml si mého chování a já pokrčil rameny.

„Nedej mi k tomu důvod, co říkáš?“ zeptal se mě.

„Fér,“ pokrčil jsem znovu rameny.

„V tom případě mám nějaký sračky na p