"Co přesně tě napadlo?" zeptal se Tristan zvědavě.

Sophie si opřela hlavu o jeho rameno a pokračovala: "Asi budeme velmi šťastní."

"Můžeš být odvážnější a to slovo ‚asi‘ z té věty vyškrtnout. Dokud tady budu já, čeká tě blažená budoucnost," řekl, sebejistý si sám sebou. "Tak dobře. Byl to náročný den, tak si dej vanu a běž spát."

"Dobře!"

Bylo osm hodin ráno, když se Ysabelle druhý den probudila.