Ať však dělal cokoli, stále se neobjevovaly žádné známky života.

„Pane Tristane, já –“ Lékař nevěděl, jak mu má říct, že se nedá nic dělat.

Tristan přimhouřil oči.

„Co jste chtěl říct?“ Tristanův hlas byl chladný, když si dřepl, aby Sophii zvedl.

„Sophie, otevři oči a podívej se na mě. Rozumíš?“ Jak to, že vůbec nereaguje?

Všichni byli Tristanovým činem, kdy působil jako zmatené dítě, zaskočeni. V