**Pohled Margot**

"Je to tak matoucí, chápeš? Jednu vteřinu je vlastně docela fajn a hned vzápětí se klepu hrůzou z toho, co udělá," říkala jsem kamarádce, zatímco oba muži teď běželi vedle sebe na běžeckých pásech - smáli se a já si uvědomila, že to je poprvé od našeho setkání, co jsem viděla Cobana se vůbec usmát.

Zjevně byli dobří přátelé, možná venku patřili i do stejného temného zločineckého