**Pohled Cobana**

Když jsem se vrátil, cela byla prázdná.

Tichá.

Až kurva moc tichá.

Jak jsem cítil, že ve mně kypí vztek...

Moje oči se zastavily na malém zápisníku, který stále ležel na stole, ale teď byl zavřený, ne tak, jak jsem ho nechal.

Ona si ho kurva přečetla.

Viděla ten zasraný vzkaz, co jsem jí nechal.

„Neopouštěj celu... jak těžké to bylo pochopit? Myslím, že si to užívá... užívá si,