**Pohled Margot**

Kola autobusu pod námi hučela, stálý, rytmický zvuk, který dělal jen málo pro to, aby utišil úzkost hromadící se mi v hrudi jako bouřkový mrak.

Neměla jsem ráda neznámo.

A taky se mi nelíbilo, jak jsme to ráno s Cobanem utnuli...

Seděla jsem ztuhle vedle Cary, ruce překřížené, kolena mi mimovolně poskakovala, zatímco jsem zírala ven úzkým oknem.

Neodjeli jsme z vězeňského komp