**Pohled Cobana**

"Dejte tomu pět minut, ať to vychladne," řekl jsem jim a opřel se o stůl, aby má slova dopadla tvrdě. "Necháme dozorce, ať je odsud vyvlečou, a pak půjdeme..."

Margot na mě upřela doširoka rozevřené oči, plné otázek a obav, které tady nechtěla vyslovit nahlas, ne před zraky všech ostatních.

Cara vypadala stejně, napjatá, neklidná, jako by byla dvě vteřiny od toho vystřelit pryč