**Pohled Margot**

Místnost praskala ve švech.

Každý centimetr sálu byl zaplněn těly – vězni, dobrovolnicemi a dozorci, kteří lemovali zdi jako vojáci čekající, až něco vybuchne.

Samotný vzduch jako by prskal napětím, byl tak hustý, že by se dal krájet...

Muži v oblecích stáli na malém vyvýšeném pódiu vepředu, v ostrých tmavých sakách, a jejich naleštěné boty samolibě cvakaly o dřevěnou podlahu. Ch