Cobanův pohled

„Kdepak,“ pokrčil jsem rameny a opřel se na židli, dokud pod mou váhou nezaskřípala. „Mám toho víc.“

Oba kravaťáci ztuhli.

To si vážně mysleli, že to se mnou bude tak snadné? Vždyť po mně proboha chtěli, abych pro ně zabil člověka?!

Tomu vyššímu se zaťala čelist jen natolik, aby prozradila podráždění, zatímco ten menší znovu zhluboka vydechl nosem...

Dobře.

Jen ať to pocítí.

Ať vidí