Pohled Cobana

Když se zeptala na to, jestli bude Cara spát na posteli, sotva jsem zareagoval.

Už jen to jí mělo něco napovědět.

Pohlédl jsem na Lea, jen jsem pokrčil rameny, jako by to bylo jedno. Pravda byla, že ve mně teď drápali větší démoni, než abych se dohadoval s Carou o matraci.

„Vezmu ji zpátky na pokoj, popadnu její věci a pak ti ji hodím,“ řekl jsem a už jsem odsouval židli a naznačoval