Cobanův pohled

Všechno, co se celé dny spirálovitě zhoršovalo, konečně... jako by zapadlo zpět na své místo.

Strávili jsme spolu celý den bok po boku.

Žádné hádky.

Žádný odstup.

Žádné sračky.

Jen... my dva.

Tam, kam patřila…

Přímo přede mnou.

Šli jsme se najíst, jakmile se uklidnila, a pak jsme pustili pračku, protože mi neustále připomínala, jak moc se nám hromadí špinavé prádlo…

Byl to dlouhý de