Kopala jsem a křičela, můj hlas byl hlasitější než kdy dřív a naplnil palácové chodby ozvěnou, která by probudila i mrtvé, ale z mých rtů nevyšla ani hláska.

Dlaně mě pálily od toho, jak se mi nehty zabořily do kůže, a máchala jsem rukama do prázdna, míříc na jeho dokonale řezanou tvář. Sledoval mě. Já sledovala jeho. A moje ruce ležely na posteli naprosto nehybně, nohy roztažené, aby si mohl stou