POHLED DARIANA

Keira.

To jméno se v tomto paláci nevyslovilo už celá léta.

Nepatřilo sem nic tak krásného. Jediný další okamžik, kdy jsem měl ten pocit, byl ten, když jsem Hazel po Lovu přivedl domů.

Každý krok mi připadal, jako by určoval otáčení světa, a chodby se zdály delší, ba dokonce nekonečné, když jsem svou vahou dopadal na koberec.

Dveře mé pracovny stály dokořán a démonické hlasy v mé hl