„No, je škoda, že si vaše budoucí královna vybírá svůj vlastní život před svými lidmi, samozřejmě svedena svým králem, aby tak učinila, tím jsem si jist,“ drásal mé uši hlas Staršího jako trní, když jsem vyšla ven. Zvedl ruku, chystaje se pronést další velkolepý projev, když se jeho oči rozšířily a spočinuly na mně.

„Copak, copak,“ rty se mu ohrnuly přes zuby v úšklebku a já prošla kolem strážců a