„Nevíš, proč je vzhůru tak brzy a kam šla?“ To nebylo vůbec nenápadné. Musím dostat svou přitažlivost k ní pod kontrolu. „Nechci, aby se po smečce jen tak bezcílně toulal člověk.“

„Je to naše družka, idiote, to se nedá nijak kontrolovat,“ kárá mě můj vlk.

„Pořád je to člověk. Nevím, jestli to pro ni bude bezpečné.“

Zvedne na mě obočí. Obvykle se o to, kam hosté chodí a kdy se vrací, nestarám. „Je