„Ne,“ zavrčím a popadnu ji za zápěstí.

„Hned. Ze. Mě. Sundej. Ruku.“ Vzhlédne mi do očí. Vyzývá mě a já skoro cítím, jak mě ruka na místě, kde se dotýká její kůže, pálí.

„Ne.“

„Ne?“

„Ne. Spousta lidí si o tebe dělala starosti po tom tvém malém zmizení. Musíme se vrátit do sídla smečky a promluvit si o tvém přesunu k Temnému měsíci.“ Je nebezpečná sobě i ostatním, teď už nemá na výběr. Ne když na t