Jakmile jsou všichni pryč, sklouznu níž do postele a upravím Kennedy do pohodlnější polohy. Byla schoulená do klubíčka už příliš dlouho a já nechci, aby se jí do nohou přestal dostávat krevní oběh. Když skončím se zbytečným přerovnáváním jejích přikrývek, vzhlédnu k Bennetovi.

„Buď ke mně upřímný, chlape. Je mezi tebou a Kennedy něco?“

„Už zase. Víš, jak jsi vyčerpávající?“

„Prostě to nechápu. Zdá