Tiše se zachechtá. „Je jich tolik, že je těžké si vybrat. Každá interakce s tebou je zajímavá. Mám na ně svůj vlastní pohled, ale vnímám i ten Rykerův.“

„To je dost vyhýbavá odpověď, která vlastně nic neříká.“ Pak se usměje. Je to úplně stejný úsměv, jaký se objeví na tváři mojí matce, když má něco za lubem. „A jaká byla Rykerova nejoblíbenější interakce?“

„NĚKDO SE BLÍŽÍ!“ Alfa se zastaví v půli