„Přijmi to odmítnutí. Přijmi svůj osud. Řekni nám, kde je tvůj otec, a všechno to teď skončí.“ Další hluboký nádech a další vlna její aury vyšlehne. Je to jemný puls, který mně nezpůsobuje bolest a nevidím, že by to bolelo někoho jiného, ale Amy se přikrčí. Zřejmě dokáže vrhat svou auru na různé lidi různě. Cože?

„Ne.“ Falešný vzlyk. „Nemůžu, on mě zabije.“

„Nedostane k tomu příležitost. Řekni nám