32 - Greta

Přímo do tváře mě udeří záplava slunečního světla. Zalapám po dechu, ale nemůžu se pohnout. Co se to děje? Pomalu rozevřu oči a prohlédnu si ložnici kolem sebe. Okamžitě pochopím, proč jsem uvízla. Nacházím se uprostřed preclíku ze čtyř lidských těl. Gabrielovu hlavu mám na břiše, zadkem je otočený k Finnovi, a ten stále drží mou pravou ruku propletenou se svou a položenou na své hrudi.