34 - Elara

„Ne,“ vyklouzne mi ze rtů přiškrcený pláč.

„Jo. Přesně tak, malá Alfo. Vaše smečka je teď naše,“ posmívá se Jeff.

Něco uvnitř mě se zlomí. Moje máma byla nevinná. Neměla s ničím z tohohle nic společného. Milovala a starala se o každého člena smečky jako o vlastní dítě. Nezasloužila si být otrávená a pak zabitá na nemocničním lůžku. Cítím, jak mnou znovu šlehá oheň. Nenávist vůči Jeffovi