46 - Elara

Jedeme na severozápad v příjemném tichu. Ani po dvaceti minutách nic neřekl, ale čím dál jsme od Richarda a Sebastiana, tím je uvolněnější.

„Řekneš mi, co děláme, nebo se mám začít bát, že mě vezeš na nějaké neznámé místo do lesů?“ Jeho pohled rázem střelí po mně, je naprosto zděšený a vážný. Zvednu obočí a čekám.

Nadechne se a podrážděně vydechne: „Dostal jsem zprávu od Tommyho a Alfy