89 - Ben

Popadnu rám dveří, abych udržel rovnováhu, když se mi rozmaže vidění. Elarino pohlcující zoufalství mě oslepuje. Cítím stisk na rameni, ale nedokážu zaostřit, bez ohledu na to, jak moc mrkám.

Zkomolené zvuky v mé hlavě sílí. „BENE!!“ Ucítím na tváři facku a znovu zamrkám. „Bene! Co se kurva stalo? Co je s Elarou?“

„Já... já ne... Uh, nemám tušení. Musím jít,“ zamumlám a klopýtavě se otočí