Zamířila jsem domů a cítila se velmi šťastná. Cítila jsem, že jsem něco dokázala.

Šla jsem do svého pokoje, ale zarazila jsem se, když jsem zjistila, že někdo stojí přede dveřmi. Chodba byla chabě osvětlená. Musela jsem jít blíž, abych mu pořádně viděla do tváře.

"Jaci?" Zastavila jsem se uprostřed kroku a zamhouřila oči.

Odtlačil se od zdi, o kterou se opíral, a věnoval mi ten svůj otravný úškl