JARIS

Nespouštěl jsem z ní oči, když jsem vytáčel Lyric. Zvedla to po druhém pípnutí.

"Potřebuju tě u sebe v kanceláři. Hned." Zavěsil jsem.

Martino obočí se svraštilo. S vědomím, že někdo přijde, se pokusila postavit na nohy.

"Neřekl jsem, že můžeš vstát." Má slova ji zastavila v kleče.

Překvapeně se na mě podívala, rty pootevřené šokem.

"A—ale já myslela—"

"Jestli neuděláš, co říkám, Mart