LYRIC

Svědily mě ruce touhou sevřít látku šatů na bocích, ale přinutila jsem se to neudělat, přesně podle Jarisových pokynů. Řekl mi, abych nedělala nic, kvůli čemu bych vypadala nervózně.

V sále zavládlo hrobové ticho, po kterém následovaly jejich šokované výrazy, pak pomalá nadechnutí a šepot. Sledovala jsem, jak si u stolu všichni vyměňují pohledy, kromě Katů, kteří upírali zraky výhradně