Když znovu otevřu dveře, pan Knightly stojí venku. Dělala bych si starosti, kdybych nevěděla, že jsou všechny pokoje zvukotěsné, ale to nezabrání tomu, aby mi žaludek nespadl snad až do zadku. Řekla bych, že o mě má možná trochu starost. Možná. Kývne na mě a já se vydám dolů, neschopná ze sebe dostat jediné slovo.

Knight na mě čeká na místě, které je naším stanovištěm od chvíle, kdy tohle všechno