Bolí mě celé tělo. Umírám hlady a v puse mám pocit, jako bych jedla písek. Naprostý hnus. Posadím se, rozhlédnu se a zjistím, že jsem venku. Tedy, ne tak úplně venku. Pod domem. Vychází slunce a začíná prosvítat skrz tmavá prostěradla rozvěšená všude kolem. Všude leží polštáře a deky. Jako ten nejúžasnější bunkr na světě. V mém těle panuje zvláštní klid. To brnění, které jsem cítila od přeměny, je