Je zpátky. Sloane Tellerová je těsně za hranicemi smečky, sama. Nevím, jak to vysvětlit, ale cítím ji. Jak blízko je. Skoro stejně, jako poznám, když se blíží Knight, jak je blízko a jestli se snaží plížit, nebo ne. Ona se nesnaží. Cítím ji skoro, jako by mě k sobě volala, a nevyzařuje z ní žádné nepřátelství. Ten neodbytný pocit, který mám, když pomyslím na alfu Rizen, mě nutí neudělat stejnou ch