*Garret*

Seděl jsem u jídelního stolu naproti Nině a nezmohl se na víc, než jen nepřítomně zírat na talíř se snídaní a srkat kávu. Byla to asi hodina, co dokončila sešívání krku Luny Betty. Hned poté si šla dát sprchu, usilovně si drhla prsty a snažila se dostat krev z každého záhybu. Přerušil jsem ji a přiměl ji, aby s tím přestala dřív, než si sedře kůži z rukou. Vzhlédla ke mně, párkrát zamrkal