Mírně chladný noční vítr vál do pokoje dokořán otevřeným oknem. V kombinaci s velkým bytem to dodávalo pocit prázdnoty a osamělosti. V telefonu se ozval Zacharyho chladný hlas, když řekl: „Jdi si lehnout brzy.“

Přímo za oknem jsem viděla zářivá neonová světla města. Opřela jsem dlouhé prsty o sklo a mlčky zírala na ta spousta aut na silnici dole. „Zachary, chci tě vidět,“ trvala jsem na svém.

Zůst