Náhle jsem pochopila, co starý komorník myslel tím, když říkal: „starý pán a jeho paní... Nezemřeli... Vlastně...“

Chtěl mi říct, že moji rodiče stále žijí!

Pevně jsem objala toho muže středního věku před sebou, neochotná se ho byť jen na okamžik pustit v hrůze z toho, že jakmile to udělám, zmizí.

Zezadu se ozval překvapený hlas: „Carol.“

Překvapeně jsem zvedla zrak. „Mami!“ zvolala jsem.

„Pojďte.