Na noční obloze stále mrholilo. Světla na chodbě jasně zářila. Políbila jsem Zacharyho na bradu a uslyšela ho, jak tiše říká: „Drahá, vezmeme se, až se vrátíme do města Wu?“

Zůstala jsem ohromená. Jemně jsem se zeptala: „Ty mě žádáš o ruku?“

Ještě včera večer se mě ptal, jestli si ho chci vzít.

Použil slovo ‚chceš‘. Ukazovalo to, že se ve svém depresivním stavu snažil zachytit alespoň jiskřičku na