Před dvěma lety jsem bez jediného slova opustila Dixonův svět a to pro něj byla smrtelná rána.

Summer mi po mém probuzení podrobně vyprávěla o jeho smutku. Později mu znovu a znovu dávala přednost, protože tehdy viděla jeho zoufalství.

Naštěstí o tom tentokrát vím.

Pokora v této větě byla nesmírně tíživá.

Ano, pokora.

V tuto chvíli byl Dixon při pohledu na mě nesmírně pokorný.

Přesně tak, jak jsem