Se Zacharyho povahou bylo nepravděpodobné, že by na Marttiho otázku odpověděl.

Pár rychlými kroky jsem je minula a šla napřed. Než jsem na chodbě zahnula, najednou jsem se otočila a zamávala jim. Když jsem mávla rukou, ozvalo se cinkání náramků na mém zápěstí.

Se zářivým, bezstarostným úsměvem jsem Marttimu řekla: „Martti, uvidíme se později v čajovně U Koťátka. Zvu tě na drink!“

Martti zareagoval