Gunner.

Prošel jsem dveřmi ložnice a zavřel je za sebou. Zee seděla v křesle pod oknem a na klíně měla knihu o historii smečky. Vzhlédla ke mně a usmála se.

"Ahoj krásko," řekl jsem a svalil se na postel.

"Byl jsi pryč docela dlouho," řekla tiše.

"Promiň, jen jsem něco zařizoval."

"Máš v plánu ho jako, já nevím, prostě jít a vyzvednout?"

"Možná to nebude tak jednoduché, Zee."

"Proč ne?"

"Co když s