Zelena.

Rozrazila jsem dveře kuchyně a narazila obličejem přímo do tvrdé hrudi jako z kamene.

„Sakra,“ zamumlala jsem, když jsem padala dozadu, ale zachytily mě a podepřely dvě ruce na ramenou. Mnula jsem si nos, vzhlédla a uviděla Lupusovu pobavenou tvář. Gunner ke mně zezadu přiběhl a těžce oddychoval.

„Ahoj tati,“ vydechl a objal mě kolem pasu.

„Děcka,“ zabručel Lupus s úsměvem.

„Jsem rád, že j