Gunner.

Ležel jsem v posteli a zíral na šeře osvětlený strop. Světlo z koupelny stačilo k tomu, aby ozářilo pokoj. Zelena měla hlavu položenou na mé hrudi, tiše si broukala a prstem mi kroužila po holém břiše. Přejížděl jsem prsty nahoru a dolů po jejích nahých zádech; její kůže je tak jemná a hladká. Mohl bych tu s ní takhle ležet celou noc. Je vším, v co jsem mohl doufat u družky i Luny.

„Zeleno