Zelena.

Aniž bych si uvědomila, že mé činy už nejsou mé vlastní, hluboce jsem zavrčela a zabořila zuby hluboko do ohybu jeho krku. Pohybovala jsem boky rychleji a tvrději proti jeho džínám, zatímco mi kovová chuť jeho krve naplnila ústa.

„Zeleno,“ zasyčel Gunner, přesunul ruce na mé boky a přiměl mě zastavit mé pohyby. Znovu jsem zavrčela a chytila ho za hlavu, abych mu zabránila odtáhnout se.

„Lá