Zelena.

Jakmile se za Tobiasem zavřely dveře, Gunner přeskočil svůj stůl a přitiskl mě ke zdi. Jednou rukou mi pevně držel ruce nad hlavou a druhou mě svíral za čelist. Jeho tělo bylo tvrdě přitisknuto k mému, byla jsem uvězněná a neschopná pohybu.

„Gunnere,“ vydechla jsem, zčásti překvapením, zčásti naštváním nad jeho hrubostí.

„Co se to děje?“ zavrčel na mě seshora.

„Jak to myslíš?“ pískla js