Lunaya.

Pomalu jsem se rozběhla směrem k sídlu smečky. S každým dopadem mé tlapky na zem mi tělem projela bolest, ale nezastavovala jsem. Alyse nic dalšího neřekla, jen běžela po mém boku a celou cestu mě pozorně sledovala. Jakmile jsme dorazily na okraj vesnice, vyrazila napřed. Neuvědomila jsem si, jak pomalu vlastně běžím. Udělala jsem asi čtyři kroky za hranici lesa, když jsem se zhroutila. Ne