Zelena.

Přede mnou stála stále tak krásná Selene.

"Zdravím tě, má dcero," zazpívala vesele.

"Matko," usmála jsem se polovičatě.

"Slyšela jsi mě," vydechla jsem.

"Vždycky naslouchám," řekla, zatímco se otočila a potulovala se, vlastně spíš klouzala, polem bílých květů.

"Co pro tebe mohu udělat, holčičko?" zavolal její melodický hlas. Byla toho spousta, na co jsem se jí chtěla zeptat, spou