Kapitola 14

Rhea

Máma je zjevně naštvaná. Oči jí temní hněvem. Vidím to naprosto zřetelně. Za ní vyjde ven táta se zamračeným obočím a podobnou zuřivostí v očích.

Chvíli nic neříkají. Hledí na mě a já provině klopím zrak.

„Mami…“

Zvedne prst a přeruší mě. „Nic nevysvětluj. Prostě jdi do postele.“ Neříká to nahlas ani nekřičí, ale její slova jsou dostatečně pevná a přísná. Je víc než rozzuřená.

Než