Kapitola 30

Rhea

Dopisy ustaly, noční můry jsou pryč, a když se snažím vzpomenout na to, jaké to bylo ještě před měsícem, ten pocit se stává vzdálenou vzpomínkou, něčím, co lze těžko uchopit. Povědomá touha se mění v tupou bolest z prázdnoty.

Ale to je přesně to, co jsem chtěla. Chtěla jsem ho neznat a necítit vůbec nic.

Tohle by mohlo být dobré.

Musí.

Čím víc dní ubíhá, tím snazší to je.