Chapter 56

Rhea

Marcella znovu zaklepe na mé dveře: "Rheo, otevři prosím."

Bořím obličej do rukávu své košile, snažím se utlumit své vzlyky, když se stoulím pod přikrývkou a doufám, že když zůstanu klidná a dostatečně potichu, nechá mě na pokoji.

"Spím," dokážu ze sebe dostat, když na dveře dopadne další zaklepání.

"Nelži mi. Otevři ty dveře."

"Prosím, jen mě — nech být," žadoním, hlas s